Obsah
Dechový orchestr ZUŠ
Dechový orchestr ZUŠ Valašské Klobouky založil roku 1971 pan František Maňas, bývalý ředitel, dnes učitel na zdejší škole. O rok později, v první májový den, měl orchestr svou premiéru, a od té doby zdobí nejen setkávání a festivaly dechových hudeb po celém kraji (Lidečko, Hulín, Strážnice, Mutěnice, Sehradice), ale přináší radost z libých tónů také našim spoluobčanům v penzionech pro seniory v Loučce a Valašských Kloboukách, kde každé takové zahřátí u srdíčka je radostí dvojnásobnou. Je však samozřejmostí, že jako školní těleso sklízí orchestr úspěchy i na poli soutěžním a přehlídkovém.
Dechový orchestr je těleso veskrze živoucí, jímž prošli desítky malých i mladých hráčů, kteří svůj zodpovědný přístup v individuální výuce na svůj zvolený hudební nástroj úročí v této orchestrální hře, kde mizí slovo „já“ a nastupuje „my“. Kolektiv hráčů, kteří musí táhnout za jeden provaz, vše podřídit jedinému cíli, aby výsledné dílo bylo pro radost nejen jim samotným, ale i nám všem, kterým rozdává radost z hudby již celých čtyřicet let. Hudby, která je nositelkou tradice lidského pokolení, vypovídá o jejich radostech, ale i starostech, o jejich práci, zvyklostech, o jejich tužbách a přáních.
Uchovávat tyto tradice a předávat jejich poselství tvůrčím a neotřelým způsobem mladým
muzikantům je celoživotním posláním a smyslem uměleckého vedoucího Františka Maňase. V roce 2009 se stal pedagogem roku Zlínského kraje, v roce 2012 byl oceněn hejtmanem Zlínského kraje Stanislavem Mišákem za rozvoj a udržení tradic vesnické kultury v oblasti dechové hudby. Jako pedagog předstupuje před svůj orchestr se začátkem školního roku a dokáže v každém nově příchozím vypěstovat smysl pro disciplínu, bez které by každá snaha byla marná a výsledek nejistý. Tento kolektivní pocit zodpovědnosti však přináší své sladké plody, které jsou zadostiučiněním muzikantské dřiny, A toto muzikantské snažení, radost z hudby pokračuje u některých i nadále, byť již dospělí, přesto se nevzdávají své lásky k hudbě, pokračují ve valašských dechových souborech Lidečanka, Polančanka, Kotáranka, Valaška, Důbravanka, Brumovjanka, Drnovjanka a ve folklórních souborech. Někteří však hrají dokonce v Moravance, Moravěnce, Vlčnovjance a Tomáš Matula vede soubor Lália. Nejen hráči, ale i zpěváci jsou nedílnou součástí orchestru. Prvním byl Karel Ovesný, dalšími byly zpěvačky Zuzana Manišová a Anička Macháčová, Lada Martinková nyní zpívá ve Valašce, Bětka Šviráková ve Fryštácké Javořině, Aneta Nedorostová v Lidečance. Nemůžeme však vzpomenout všechny, kteří během čtyřiceti let vstoupili na půdu Dechového orchestru, je však jisté, že každý byl a je platným a přínosným členem, a tak by to mělo být i nadále.
